Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kognitivní rehabilitace je forma rehabilitace, která se zaměřuje na aktivizaci kognitivních funkcí – např. paměti, pozornosti, jazyka, časové a prostorové orientace apod. Cvičení lze provádět individuálně nebo ve skupinách, nejlépe pod vedením terapeuta (případně vyškolených členů rodiny, zejména jedná-li se o pacienta s demencí). U pacientů s mírnou až středně závažnou demencí některé studie poukazují na mírný přínos kognitivní rehabilitace pro kognitivní výkon a běžné denní činnosti. Viz také kognitivní, rehabilitace.

Plicní rehabilitace je typ rehabilitace, který zahrnuje cvičení, edukaci a dechové techniky pro pacienty s některými onemocněními dýchacího systému (např. CHOPN, astma, plicní hypertenze, cystická fibróza, idiopatická plicní fibróza apod.). Viz také plíce, rehabilitace.

Sekundární rehabilitace je rehabilitace, která probíhá po propuštění z nemocnice (tj. ambulantně), případně v rámci pobytu ve specializovaném rehabilitačním zařízení. Sekundární rehabilitaci může předepsat lékař například pacientkám po operaci karcinomu prsu. Viz také rehabilitace, primární rehabilitace.

Primární rehabilitace je rehabilitace, která je zahájena ještě v nemocnici, například po operaci karcinomu prsu. Ošetřující lékař doporučí konkrétní rehabilitační opatření každé pacientce na míru: může to být například fyzioterapie, ergoterapie nebo psychologická péče. Viz také rehabilitace, sekundární rehabilitace.

Rehabilitace má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: ucelený soubor aktivit, jejichž cílem je návrat pacienta do původního zdravotního stavu, výkonnosti, pohyblivosti, soběstačnosti, pracovní schopnosti nebo jiných aspektů každodenního života; rehabilitační aktivity se mohou týkat širokého spektra pacientů, např. s cévní mozkovou příhodou, infarktem myokardu, astmatem, CHOPN, zhoubnými nádory, duševními onemocněními apod.; rehabilitační lékařství. Odvozené přídavné jméno je rehabilitační. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz rehabilitace, rehabilitační apod.

Kognitivní znamená „rozpoznávací“, popř. „týkající se myšlení a vnímání“. Tento výraz je odvozen od slova kognice. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kognitivní, kognitivně apod.

Kognitivně behaviorální terapie je druh psychoterapie, který klade důraz na rozpoznání naučených vzorců chování (kognitivní část) a změnu těchto vzorců (behaviorální část). Využití nachází především u úzkostných a depresivních poruch. Viz také kognitivní, behaviorální, terapie.

Kognitivní porucha je porucha kognitivních funkcí, tzn. efektivního myšlení. Kognitivní porucha může být: krátkodobá – může se objevit v prakticky jakémkoli věku, například po předávkování drogami nebo po požití alkoholu, při sepsi nebo po těžkém úrazu hlavy; trvalá – odborně označovaná jako mírná kognitivní porucha, typicky ve vyšším věku, zejména pokud jsou přítomny cévní rizikové faktory. Viz také kognitivní, porucha, mírná kognitivní porucha.

Mírná kognitivní porucha neboli MCI (zkratka pochází z anglického názvu mild cognitive impairment) je stav, kdy člověk má mírné potíže s kognitivními funkcemi, jako je např. paměť nebo myšlení. U člověka s MCI jsou tyto obtíže větší, než by se u zdravého člověka jeho věku běžně očekávalo. Příznaky však nejsou natolik závažné, aby významně zasahovaly do každodenního života, a proto nejsou považovány za demenci. Odhaduje se, že mírnou kognitivní poruchou trpí 5 až 20 % osob starších 65 let (odhady se u různých autorů liší). Ačkoli se nejedná o typ demence, je u osob s MCI o něco vyšší pravděpodobnost, že se u nich demence vyvine. Viz také kognitivní, porucha, kognitivní porucha.

Kognitivní trénink je program pravidelných aktivit, které mají udržet nebo zlepšit kognitivní schopnosti. Metody kognitivního tréninku jsou založeny na předpokladu, že kognitivní schopnosti lze udržovat nebo zlepšovat cvičením mozku, podobně jako lze tělesnou kondici zlepšovat tělesným cvičením. Konkrétní aktivity kognitivního tréninku přitom mohou nabývat mnoha různých podob, jako je kondiční trénink zaměřený na prevenci srdečně-cévních onemocnění, hraní online her nebo plnění kognitivních úkolů v souladu s tréninkovým režimem, hraní videoher, které vyžadují vizuálně-prostorové uvažování, či zapojení se do nových aktivit, jako je tanec, umění a hudba. Kognitivní trénink se někdy používá i jako jedna z metod nemedikamentózní léčby demence. Viz také kognitivní, trénink.